Sociální videohry mohou dospívajícím poskytovat prostor pro kontakt s dalšími lidmi a v některých případech souviset s nižší mírou osamělosti. Výsledky nové studie vedené Davidem Lackem z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity však zároveň ukazují, že účinky sociálního hraní nejsou u všech adolescentů stejné. Rozdíly se objevily zejména mezi chlapci a dívkami.

Výzkum vycházel z dat získaných ve čtyřech vlnách u více než 3 000 dospívajících. Vědci sledovali souvislosti mezi sociálním hraním, osamělostí, depresivní náladou, osobními vztahy, sociálními vazbami, pohlavím a věkem.

U chlapců se ukázal příznivější vzorec

„Naše výsledky ukazují dvojí vzorec. Dospívající, kteří obecně hrají sociálnější hry, bývají o něco osamělejší. Když ale konkrétní dospívající začne hrát sociálnější hry více než obvykle, může to být spojeno s následným poklesem osamělosti,“ uvedl David Lacko.

U chlapců bylo sociální hraní spojeno s pozdějším poklesem osamělosti i depresivní nálady. U dívek se naopak objevil méně příznivý vzorec. Hraní sociálnějších her u nich souviselo s následně vyšší depresivní náladou a naznačovalo také vyšší míru osamělosti. U dívek se zároveň ukázalo, že horší nálada může vést k častějšímu hraní sociálních her, po němž může následovat další zhoršení nálady.

Výzkumníci proto upozorňují, že rodiče by neměli ke gamingu přistupovat jednostranně. Hraní nemusí automaticky představovat problém a může být také způsobem, jak se dospívající zapojují do sociálních vztahů. Zároveň je důležité sledovat, jaké zkušenosti dítě ve hře má, zda se setkává s toxicitou nebo obtěžováním a zda si udržuje vyvážené návyky.

„Zároveň je ale důležité vnímat, že sociální hraní nemusí mít pro všechny dospívající stejné dopady – u dívek se v naší studii ukazoval méně příznivý vzorec než u chlapců. Pochopením herních zážitků svých dětí a podporou vyvážených návyků však mohou rodiče pomoci rizika, jako vystavení toxicitě nebo nadměrné sociální stažení, zmírnit,“ vysvětlil Lacko.

Podle vědce mají odpovědnost také vývojáři her. Efektivní moderování a prostředí, které omezuje obtěžování, mohou přispět k bezpečnější a inkluzivnější komunikaci mezi hráči. Studie byla zveřejněna v odborném časopise Computers in Human Behavior.

Zdroj: muni.cz